Už jste někdy byli na místě, kde se našel poklad?

Krásná příroda
Skutečný, nefalšovaný kožený vak, nepříliš již zachovalý, plný zlatých mincí z let, která jsou pro nás nepředstavitelně vzdálená? Takové štěstí potkalo jednoho srpnového dne léta páně 1877 syna hrobníka jménem Libor Lebr. Romantické místo na břehu Berounky se rázem stalo naším soukromým českým Klondikem a ožilo zástupy „zlatokopů“. Takže pravděpodobnost, že byste ještě dnes nalezli zlatý poklad není příliš vysoká, ale můžete objevit neméně cenný poklad v podobě již opět klidného zákoutí a krásné přírody s dominantou zámku Nižbor.

Keltové
„Zlatokopové“ - nebo spíše lovci senzací spolu se svými protějšky, seriózními vědci - ale nebyli zdaleka jediní, koho toto místo přitahovalo. Pro jeho výhodnou polohu si jej vybrali už staří Keltové za své opevněné sídlo. Poté, co se České kotliny postupně zmocnil Germánský kmen Markomanů, si podle některých autorů vybral toto místo jako sídlo dokonce legendární král Marobud. Podobný nápad jako Keltové, totiž že místo je jako dělané pro sídlo, získal o mnoho století později i král Přemysl Otakar II. a založil na skále nad Berounkou impozantní hrad. Dnešní tvář mu vtiskla barokní přestavba v 18. století. Ves, zpočátku nazývaná Nová Huť, byla založena zhruba o tři století později a úspěšně se rozrůstala. Na začátku dvacátého století vznikla na břehu Berounky sklárna, kde se vyrábí například i sošky Českého lva.

Zámek Nižbor
Dnes již máme jiná kritéria než naši předkové, nevyhledáváme nedobytná a těžko přístupná místa, ale o oblibě Nižboru a okolí svědčí množství chat a krásně zrekonstruovaných starých chalup, které umožňují rekreantům alespoň víkendový a prázdninový útěk před hektickým životem velkoměsta. Na zámku samotném je již několik let zřízeno Keltské informační centrum, které se stalo střediskem nejen kultury dávno zaniklé, ale i Keltství nově se probouzejícího.

Pojďme tedy spolu na procházku místy, kde ožívají hrdinové pohanských bájí a víly, skřítci a čarodějové dětských pohádek...